11.27.08
Tichá Quadro FX1700? Ano!
Hned z počátku je třeba podotknout, že uvedené se stejně tak týká FX570/FX370, které staví na shodném PCB. Pokud jste tedy majitelem FX1700 nebo jedné ze dvou zmíněných entry-level profesionálních karet nVidia a vaše stanice nestojí v rušném office prostředí, nejspíš nejste nadšeni úrovní hluku, který vydavá její chladič. Já rozhodně nebyl. Karta je osazována nejjednodušším (=nejlevnějším) možným chlazením, které je u karty odpovídající třídy v consumer sektoru (8600Gxx) výrobci často nahrazováno něčím vhodnějším. Výrobci jako Gigabyte totiž díky mnohem většímu tlaku v této části trhu musí být mnohem opatrnější na to, jaký produkt nabídnou a hráči jsou sorta lidí citlivá na mnoho parametrů, hlučnost je jeden z nich. Proto jsou v nabídce karty jako tato nebo tato. Uživatelé profesionálních řešení na výběr bohužel nemají. Jejich karty jsou si podobné jako vejce vejci a skutečně kvalitní řešení můžou hráčské obci leda tak závidět. Je z toho cesta ven?
Trh s takzvaným aftermarket chlazením, neboli takovým, kterým můžete vylepšit chlazení dodané s komponentou, je dnes také velký a u domácích uživatelů neméně populární. Nikdo ale neočekává, že si profesionální grafik nebo konstruktér donese do práce šroubovák, omluví se na půl hodinky šéfovi a prohodí si hlučné chlazení za příjemnější řešení. Z tohoto důvodu málokterý výrobce chladičů uvádí případnou kompatibilitu s Quadro produkty. Nespokojenému uživateli pak nezbývá, než zkusit štěstí. Já tak udělal s CoolViva Z1 firmy CoolerMaster.
De facto jediná komplikace, která při jinak vcelku snadné výměně může nastat spočívá v riziku, že na kartě nebudou vhodné otvory pro uchycení. Chladiče na svém těle obvykle nabízejí několikero vrtání a vy si vyberete to, které odpovídá vaší kartě. Bude na Quadro to správné? Následující obrázek odhaluje, že na kartě se nachází nejen set obvyklých tří roztečí, ale dokonce i jedna čtvrtá, horizontální kříž.
Samotná výměna už je pak otázka několika minut, jako pastu jsem použil svou oblíbenou AC Ceramique a umlčené Quadro je připraveno k instalaci. Jen malé upozornění, jak můžete vidět na posledním obrázku, heatpipe chladiče brání případné instalaci heatsinků na jeden z paměťových modulů. Quadro je nepotřebuje, ještě jsem neslyšel o nikom, kdo by profesionální kartu přetaktovával, navíc se s tímto problémem můžete setkat i na řadě herních karet.
Jaký je výsledek kromě naprostého ticha? Zatímco ubzíkaný komár (čti originální chladič) udržoval kartu na 62°C v klidu a 72°C pod zátěží (generována SPECviewperf 10.0, nejvyšší hodnota), pasivní Z1 kartu drží na 50°C a pod záteží se nedostane přes 61°C. To vše v nevětrané skříni vyhřívané 65nm C2Q. Velice příjemný vedlejší efekt, nemyslíte?
07.31.08
Kdo je Temný rytíř?
Jsem ohromen. Už jste si všimli, jak rád prozradím výsledný dojem hned na začátku? Sedím na zastávce a snažím se zahnat všechny ty rozporuplné myšlenky sprintující zuřivou rychlostí mojí hlavou do kouta, kde jim budu moct dát pěknou ohrádku z těhle slov a řádků.
Vůbec nevím, kde začít, vezmu to tedy chronologicky. První dvacetiminutovku jsem seděl v zhasnutém sále a sledoval nepříjemně sílící pocit, špitající, že to přece není možné, že přece neudělali z něčeho tak ostře sledovaného, tak očekávaného pouhou detektivku. Co hůř, někdo ukradl nádhernou Katie Holmes i s jejím neuvěřitelně půvabným křivým úsměvem a vyměnil ji za nudnou, tuctovou Maggie Gyllenhaal, a nikdo se proti tomu nebouří, dokonce sám Bruce Wayne si ničeho nevšiml a upírá na Rachel své zamilované oči jakoby bylo všechno v pořádku. Jak se to mohlo stát? Dokonce se mi v hlavě začínaly rovnat první řádky tohohle textu, a byly přinejmenším rezervované, dost nečekaně u někoho, kdo k filmům bývá obvykle spíše nekritický. Někde se stala hrozná chyba, říká ten pocit. Pak se na dvě hodiny odmlčel a když jsem konečně popadl dech a zeptal se ho, cože to říkal, zmohl se jen na stručné: ‘Katie je daleko hezčí’. A v tom má pravdu. Ale vás hádám zajímá, jaké byly ty dvě hodiny mezi tím. Jedním slovem: neuvěřitelné. A mnoha slovy?
Čeká vás dechberoucí podívaná, která dvě hodiny pádí bez zastávky, bez zpomalení, bez hluchých míst do finále, které vás nechá sedět na zastávce s roztěkanými myšlenkami snažící se popadnout je dohromady. Děj temnější než vaše očekávání, vážnější než zamračená tvář Christiana Balea, šílenější než vtipy Heathova Jokera. Nejspíš vás ještě někde v polovině napadne, že podívaná je úžasná, ale že chcete víc Jokera, protože s ním v Gothamu všechno stojí i padá, převážně spíš padá. Dostanete ho a když odkráčí, najednou už nebudete mít ten pocit, že v tomhle šlo jen o něj. Výkon Heatha Ledgera je tak úžasně přesvědčivý, až z něj mrazí. Dá se tohle ještě zahrát? Film je dějově tak nabitý, že si brzo všimnete, že z tohohle scénáře by se daly udělat dva průměrné filmy a děkujete režisérovi a střižně, že se nerozhodli tuhle podívanou vyplenit.
Jsem člověk, který zbožňuje první díly. Vidět, jak pavouk kousne Petera, jak ten poprvé vystřelí pavučinu, skočí ze střechy na střechu. Jak Neo zastaví první střelu, Frodo se rozhodne odnést prsten k Hoře Osudu nebo Luke prvně spatří princeznu Leiu na hologramu. Tohle jsou chvíle které mám ve filmech nejraději, ty začátky, na které potom dvojky jen nastavují, aby přinesly víc kulaťoučkých dolárků do kasiček filmových studií. A já prosím pěkně sedím teď už v autobuse a nedokážu rozhodnout, zda není The Dark Knight náhodou lepší, než Batman Begins. Na takové rozhodnutí se budu muset minimálně jednou vyspat.
Tenhle film má slušnou šanci zaujmout vás i pokud jste z lidí, kteří si myslí, že Batman je slangový výraz pro hráče baseballu. A pokud jste dokonce jen na chvíli zvažovali návštěvu The Dark Knight pak věřte, že za tenhle lístek si kino vaše peníze rozhodně zaslouží.
07.30.08
Kalitta AIR in Zaventem
Tak rychle, než nám to tu Locke promění na online kuchařku.:-) Jak dobře víte, jsem trochu brzda, ale dvoumesíční zpoždění u takovéhle zprávy je naprostá ostuda. No, ještě že mě neživí novinařina, dávno by sem neměl kdo psát. Tak tedy, možná ani nevíte, že 25. května 2008 se během startu zřítil nákladní Boing 747-200 N704CK americké společnosti Kalitta AIR. Nákladem byla z velké části diplomatická pošta. Byl naprostý zázrak, že se nikomu z pěti členů posádky ani nikomu na zemi nic vážného nestalo. Stroj, plně natankovaný pro cestu do Bahrainu, dopadl na konci dráhy a doklouzal až k okraji areálu letiště, kde ho dobrzdil plot. Několik tun vysoce hořlavého paliva a elektrifikovanou železniční trať už dělilo pouze několik metrů strmého svahu. Residenční okraj města Zaventem je vzdálen sotva 200m a pokud by došlo k explozi, pravděpodobně by měla za následek desítky mrtvých. Já to mám nějaký kilometr, takže bych se patrně dočkal pouze vysypání všech oken. Následovala evakuace a vytyčení perimetru o průměru několika kilometrů na následujících pár dnů. Pochopitelně také vypnutí elektřiny na blízkém úseku tratě, zastavení provozu a započalo horečné odčerpávání paliva. Málo lidí dbalo na uniformované hlídky, zátarasy a výstražné pásky, takže je celá třítýdenní odklízecí operace vcelku slušně fotograficky zdokumentována, navíc v posledním týdnu byla ochranná zóna pouze v těsné blízkosti zříceného stroje, takže bylo téměř možné si na něj sáhnout. Tady je můj díl.
- Půjčené foto
- Detail rozlomeného trupu
- Tohle jeden telefonát nespraví
- Vše připraveno ke stříhání trupu
- Detail nosu
- Oddělený ocas je vidět vpravo
Dopravní společnost Kalitta AIR má nejen v USA, ale ve světě obecně velice špatnou pověst jako dopravce, který najímá ty piloty, kteří už nemají pro své přestupky kam jinam jít. Ti jsou potom ochotni létat s takovými stroji, do kterých by jiný pilot nikdy nesedl, což potom dobrovolně odlepil od země. Dokonce jsem slyšel vtip, který říkal, že jiný US dopravce, Tradewinds, je ten nejhorší, protože najímá lidi, kteří nebyli dost střízliví, aby prošli přijímacím pohovorem u Kalitta AIR. Žádnou osobní zkušenost kromě spadlého Boeingu za domem s nimi nemám, ale že něco asi nebude úplně v pořádku dokládá i seznam jejich nehod.
07.26.08
Wall•E: Love story, jakou jste ještě neviděli
Aneb jak se starý popelářský robot vypadající jako přesluhující 386 v ošklivé krabici snaží zapůsobit na bitevní průzkumnou sondu vypadající jako nejposlednější výkřik designérů Apple. Zní to dost šíleně? To je jen začátek.
Nad tímhle filmem studio Pixar dlouho váhalo. Podaří se upoutat diváky, pokud se vrátíme do éry němého filmu? Je to opravdu tak, v první polovině padnou pouze jedna nebo dvě věty a ani ta druhá nebude zas o tolik upovídanější. Zajímalo by mě, kolik shrábne nějaké české studio za překlad titulků, které budou ještě kratší než ty k Predatorovi. Nabízím se udělat to za polovic.:-)
Ve chvíli, kdy přijdete o hlavní sdělovací prostředek, dialog (nebo alespoň monolog), zbývá vám pouze obraz a obavy, zda udržíte divákovu pozornost. Použití počítačové animace vám ale přeci jen cestu trochu usnadní a s týmem schopných lidí, který Pixar rozhodně má, můžete naservírovat divákovi výbornou podívanou. Drobnou situační komiku mají zvládnutou výborně, jak opakovaně dokazují a tentokrat právě ji dokázali použít k tomu, aby téměř beze slova vcelku rychle vystavěli děj, seznámili diváka s postavami i prostředím a rozehráli partii, za kterou by se nemusel stydět “velký”, hraný film (s ohledem na $180M rozpočet jsou tam ty uvozovky opravdu na místě, pro představu, Star Wars III měly $113M).
Mohu vám slíbit spousty situací, kdy se zkrátka neudržíte a vyprsknete smíchy, přičemž robotí ‘cvokhaus’ patří mezi ty slabší; okamžiky, kdy nevěřícně zalapáte po dechu, to je třeba velice trefně umístěný hudební motiv z 2001: A Space Odyssey; a na závěr určitě všichni kromě úplně nejtužších povah ucítí nějaké to svědění v oku a potřebu si odkašlat. Patrně vás překvapí i to, jak nápadně a přitom nenásilně studio do scénáře propašovalo morální varovné sdělení, u podobného filmu spíše neobvyklá to věc.
Hodnotit vizuální stránku díla pocházejícího z dílen Pixaru by byla zcela zbytečná práce, stránka zvuková, ač s minimem mluveného slova přesto neméně důležitá, vůbec nezaostává, stejně jako obvyklejší úlohy, např. střih nebo “kamera”. Museli byste mít opravdu špatný den, abyste na tomhle filmu našli něco, co byste chteli vážně zkritizovat. Nevěříte? Běžte se tedy podívat na příbeh 700 let starého popeláře, který vykoná dlouhou cestu aby změnil svět a našel lásku a přesvedčte se sami.
Tady pod čarou je asi správné místo, kam se hodí několik dodatků a postřehů. V duchu tradice Pixar spároval Wall•E s krátkým filmem Presto, velice vtipně popisujícím osudy varietního kouzelníka a jeho hladového králíka, který nechce spolupracovat tak úplně jak se od něj očekává. Také bych tu chtěl pochválit belgické publikum, které bylo nebývale tiché až na záchvaty smíchu a poklidně čekalo dokonce až na nejposlednější titulek, a naopak musím opět zkritizovat moderní kina. Ač jsem byl v jednom z lepších, obrazu scházela trocha k dokonalé ostrosti (alespoň zvuk byl naštěstí v pořádku), reklam bylo opět na dvě televizní stanice, světla se zhasnula až během úvodních titulků a uprostřed 100 minutového filmu udělali 8 minutovou přestávku. Jsem fanoušek filmů, ne kin, proto až mi konečně někdo nabídne download filmů v HD klidně za cenu krabičky v obchodě a že to bude krádež za bílého dne, už mě žádné kino neuvidí.
07.18.08
Lasagne
Tak, a je to tady. Víte stejně dobře jako já, že tohle se nedalo dlouho odkládat. Recept na lasagne je tu! Dnes si na čtyři menší, holčičí porce nachystáme:
1/2kg mletého masa (ideálně vepř+kráva), lasagne, 2 střední cibule, 1 vetší mrkev, 2dl řídkého rajčatového protlaku (pokud nemáte, použijte obyčejný a nastavte kečupem a trochou vody), tmavou sojovou omáčku, tabasco, tymián, pepř, sůl. Na bešamel (ten už umíme od minule) dvě lžíce másla, tři lžíce hladké mouky a 3dl smetany nebo mléka.
Rozehřejeme máslo a přidáme mouku. Dvě minuty zuřivě mícháme, nejlépe metlou, a poté přidáme smetanu/mléko. Směs zřídne, ale po chvili začne prudce houstnout. Nepřestáváme míchat, až se hustota ustálí, doředíme trochou vody (obzvlášť pokud jsme použili smetanu, bude bešamel velmi hustý). Na mírném plameni pak vaříme zhruba deset minut za častého míchání. Věřte mi, něco jako spálený bešamel ve své kuchyni nechcete. Správně by se melo přidat pár lžic bílého vína a špetka muškátoveho oříšku, ale obzvlašť do lasagní to vynechávám.
Vedle na oleji osmahneme cibuli nakrájenou na kostičky, až zesklovatí, přidáme mrkev. Ta by měla být nakrouhána na tenké nudličky, aby se dobře uvařila. Po minutce přidáme mleté maso, které vařečkou rozmělníme tak, aby nám netvořilo hrudky, ale volně sypkou směs. Když maso rovnoměrně zhnědne, vlijeme protlak, osolíme, opepříme (ideální je hrubě mletý černý nebo barevný pepř), přidáme lžičku tabasca a lžíci sojové omáčky a půl lžičky tymiánu. Dobře promícháme a pět minut vaříme.
Dno zapékací misky (sklo, keramika) pokryjeme bešamelem. Na něj položíme lasagně. Ano, opravdu nevařené, tak jak je vyndáme z krabičky, v bešamelu a masové směsi se krásně uvaří. Pokryjeme je vrstvou masa, a střídáme, lasagně, maso, lasagně, maso. Pokud máme dost bešamelu, můžeme lasagně pokaždé trochou potřít. Na množství masa, které jsme si připravili padne podle chuti zhruba deset plátků lasagní. Na konec vrstva ze zbylého bešamelu a šup do už rozpálené trouby na 40 minut při 160°C. Nakonec posypte strouhaným sýrem, přihoďte do trouby jednu bagetu k dopékání a potrapte na dalších 5 minut při 200°C. Nikdy lasagně se sýrem nepečeme, ale přidáváme ho až na konci, protože má být rozteklý a vláčný, nikdy upečený do křupavé kůrky. Dopečeme bagetu, za tepla potřeme česnekem a máslem, a baštíme.
Ozdobíme trochou petrželky a dobrým pivem.
Nakonec rada, během štosování lasagní a masa do misky obsah trochu stlačte, abyste se vyhnuli vzduchovým bublinám a lasagně se v mase dobře uvařily. A jedna obecná, ať už vaříte pro zábavu nebo jen pro základní přežití, vždy mějte dobré vybavení, ostré nože, vhodné pánve a správné nádobí. Snad nic nedokáže vaření otrávit tak, jako třeba tupý nůž.
Pokud chcete britskou obdobu lasagní, nepoužívejte kromě soli a pepře žádné jiné koření a lasagně dejte jen na dno a na povrch, mezi tím nechte všechno maso. Pokud chcete skotskou variantu postupujte stejně, jen přidejte do masové směsi hrášek. Servírujte lžící a podávejte s hranolky.
07.07.08
Pizza
Dnes tu budeme mít další dobrotu, rychlou, jednoduchou a vděčnou. Mňam. Na korpus si připravíme:
400g hladké mouky, 20g droždí, 2dcl vody, 1 malá lžička soli, špetka cukru, lžíce olivového oleje.
Do vhodné mísy prosejeme mouku a doprostřed uděláme malý důlek. Do něj nadrobíme droždí, posypeme ho cukrem (1/4 malé lžičky) a důlek zalijeme teplou vodou. Vzniklý kvásek dáme na teplé místo. Já si při kvašení kvásku nebo kynutí těsta pomáhám troubou, na minutu ji zapnu, což bohatě stačí na prohřátí vzduchu v ní a v zavřené pak mísu nechávám. Kvásek bude připraven během 5-10 minut, poznáte podle velkých bublin, které ho promění v pěnu. Přidáme do mísy 1,5dcl teplé vody, lžíci olivového oleje (může být i plátek másla) a vyrobíme těsto. To musí být hladké, vláčné a nesmí se lepit k míse, pokud je třeba, opatrně (např. po lžících) přidáváme mouku. Hotové těsto přikryjeme utěrkou a necháme 45 minut kynout.
Nyní máme připravené těsto na dvě větší kulaté pizzy nebo na plný plech. Lehce ho pomoučíme, ještě jednou propracujeme a vyválíme na plechu do požadovaného tvaru. Na správnou pizzu má být těsto opravdu tenounké, tak se snažte. Zlehka potřeme olejem, na celou plochu naneseme pomodoro nebo kečup a posypeme strouhaným sýrem. Dál už je to jenom na vaší fantasii. Na pizzu můžeme dát téměř vše (např. bábovka se příliš neosvědčila), takze salámy, sýry, mořské potvory, různou zeleninu, vajíčko…Nemusíte se bát. Dokonce můžete zkusit místo pomodoro smetanový základ. Obecně solím minimálně, pizzu vůbec. Pokud máte rádi slanější, osolte, ale zlehka, nezapomeňte že většina ingrediencí je slaná dost. Těsto je třeba péci zhruba 20min pří 200°C, což je pro spoustu přísad (salámy jako Herkules, paprika, vajíčko) příliš, takže přidejte nejdříve ingredience jako šunka a pod. kterým to nevadí a uprostřed pečení dodejte zbytek. Dobrou chuť.
Pizza s šunkou, salámem, cibulí, sýrem a vajíčkem, a nezapomeňte oregano, to dělá správnou pizzu.:-)
07.03.08
Carbonara.uk
Dnes si uvaříme těstoviny s jednoduchou omáčkou, kterou jsem se naučil v Anglii. Z nějakého nepochopitelného důvodu ji britové nazývají Carbonara, ale jak brzo uvidíte, nemá s ní zhola nic společného, říkám jí tedy Carbonara.uk.:-)
Připravíme si: 50g másla, 50g mouky, 4dl mléka, lžičku soli, 15dkg šunky, čtyři velké žampiony (zbyly nám z kotlet) a hrst mraženého hrášku.
Začneme přípravou bílé omáčky, nazývané bešamel. V hrnci rozehřejeme máslo a zasypeme ho za neustálého míchaní moukou. Vzniklou jíšku (základ světlých omáček) dvě minutky povaříme (nepřestáváme míchat, musí být zcela hladká) a následně zalijeme mlékem. Nejprve je směs řídká, ale během krátké chvíle prudce zhoustne. Pokud je hustá příliš, přidejte mléko, pokud zhoustne málo, nevadí, můžete ji zahustit v posledním kroku trochou strouhaného sýra. Osolíme a za častého míchání prováříme na mírném ohni 10 minut. Mezitím si vedle na pánvi na lžičce oleje osmahneme na plátky pokrájené klobouky očištěných žampionů, ke kterým po dvou minutách přidáme na čtverečky nebo nudličky pokrájenou šunku. Krátce podusíme a poté obsah pánve spolu s hráškem vsypeme do připraveného bešamelu (pokud je omáčka stále přiliš řídká, je nyní čas na zmínený strouhaný sýr). Ještě další dvě minuty povaříme, duchutíme např. barevným pepřem a podáváme s těstovinami jako jsou fusilli.
06.28.08
Kotlety na žampionech se šunkou
Je víkend, tak si dnes uvaříme něco pořádného. Po těch vysilujících myšlenkách o politice a náboženství během týdne si to zasloužíme.:-) Ujistěte se, že na dvě porce máte po ruce následující:
2ks vepřové kotlety, 10dkg šunky, 4 žampiony, 2 lžíce mraženého hrášku, 1 cibuli, stroužek česneku, worcesterovou omáčku, tabasco, kostka bujónu, sladká paprika, pepř, sůl.
Zatímco se na trošce oleje bude smažit cibule, odblaníme si kotlety. Poté je osolíme, opepříme a klademe na rozpálenou cibulku. Prudce osmahneme z obou stran a mezitím rozmícháme v 1,5-2 dcl horké vody bujón. Až začne cibule zlátnout, měly by i kotlety být zlehka osmažené. Přidáme rozlisovaný česnek, zalijeme zhruba 0,5 dcl připraveného bujónu, lžíci worcestru, pár kapek tabasca, trochu sladké papriky pro barvu (pokud máte po ruce čubricu, tohle je ta správná příležitost pro půl kávové lžičky) a přikryté poklicí dusíme na mírném ohni. Ujištujeme se, že v panvi stále zůstává nějaká štáva, pokud ne, přidáme pár lžic bujónu. Očistíme si žampiony, pokrájíme na plátky, šunku taktéž nakrájíme na nudličky nebo čtverečky a přidáme do pánve se zbytkem bujónu po 10-15 minutách dušení tak, aby maso leželo na směsi hub a šunky. Dusíme dalších 15 minut, a na posledních 5 minut přidáme dvě lžíce mraženého hrášku.
Baštíme nejlépe s basmati nebo long grain rýží.
06.25.08
O demokracii
No, tak já o palačinkách a Démosthenés se nám tu zatím téměř snaží rozpoutat další světovou válku. Pozor hochu, jestli budeš pokračovat tímhle tempem dopadne to tak, že lidi ihned po načtení blogu budou klikat mojí ikonu, aby schovali tvoje hrůzostrašné scénáře.;-) No, ale protože jsem byl obviněn, že nedokážu psát také trochu vážně, pokusím se dneska dokázat, že to není pravda.
Napadlo tě někdy, že to jsou jen jiné ‘Dvě minuty nenávisti’? Američané natočí The Kingdom a ty odchazíš z kina se “spravedlivou” zlobou v srdci? Já vidím problém více v politice, která to všechno umožní, než v náboženství samotných.
Myšlenku fašismu, dávno mrtvou a při životě udržovanou nadšenými jednotlivci jsme zakázali jakkoli presentovat. Dokonce na soutěžích s modely letadel, lodí a pod. dnes nesmí být výsostné znaky Hitlerova Německa, věděli jste to? Snažíme se předstírat, že se to nikdy nestalo? Co tedy mnohonásobně horší a nebezpečnější myšlenka komunismu, v jehož jméně zemřelo násobně více lidí? Nejen, že je legální, dokonce nemusíme chodit daleko, abychom viděli tyhle zločince sedět na důležitých pozicích.
Teď máme tedy tu demokracii a je to všechno super, nebo ne? Nedávno mi v rámci spamu přistál v inboxu krátký a vulgární komix na téma Schwarzenberg a radar v Brdech, věřím, že většina z vás ho také viděla. Není zrovna důležité, co si o radaru myslím já, ale důležitý je závěr, který z toho vyplývá. Není demokracie stejně pošetilý idealismus, stejná utopie jako funkční komunismus? Jako vždycky si půjčím slova někoho, kdo takovou myšlenku dokáže zformulovat a vyjádřit mnohem lépe než já.
O demokracii
Citát Winstona Churchilla o demokracii jakožto velmi nedokonalém zřízení, které je ovšem nejlepší že všech možných, je notoricky známý. Zajímalo by mě ovšem, co by velký Winston říkal, kdyby žil dejme tomu v antickém Řecku. Konkrétně, zda by hovořil o otrokářském řádu jakožto o velmi nedokonalém, avšak pořád ješte tom nejlepším, co se nabízí. Pravděpodobně ano. Když začínal internet, objevila se kdesi v tisku anketa, v níž se novináři ptali mnohých významných vědců a myslitelů, co tento fenomén přinese. Vetšina respondentů předkládala nejrůznější odvážné vize, pouze jeden odpověděl: “Jak to mám sakra vědět?” Osobně to považuji za zdaleka nejinteligentnejší reakci že všech. Protože, jak říkají Čínané: “Předvídat je těžké, zvláště budoucnost.” A je velmi moudré si uvědomit, že naše názory, postoje i představy jsou pevně zakotveny v době, kdy vznikají. To, že se někdy někdo trefí a ex-post je prohlášen za velkého vizionáře je jen potvrzením toho, co ví každý sázkař: dřív nebo později někdo ten jackpot vyhraje.
Proto bychom možná i o té demokracii mohli uvažovat z hlediska dočasnosti. To, že po dlouhou dobu představovala vrchol společenského uspořádání přece neznamená, že tak tomu bude navěky. Jistě, vůči feudalismu či už zmiňovanému otrokářství je demokracie u kormidla relativně krátkou dobu, ale svět se dnes zrychluje tak, že to, co dříve trvalo staletí, dnes proběhne v horizontu několika let.
Abych nebyla osočena, že volám po návratu totalitních režimů, ráda bych použila jako argument druhý nejdůležitejší atribut současné tržní společnosti, a tím je soukromé vlastnictví. Představte si, že nejen stát, ale i soukromé firmy by byly řízeny demokraticky. BilI Gates dává hlasovat, zda ten systém pro IBM napsat, nebo ne. Michael Dell vypisuje referendum, jestli se v příštím kvartálu orientovat na servery, či na pracovní stanice. Larry Ellison… ne, to si nedovedu představit…
Takže v privátním sektoru, který notabene představuje hlavní nosný pilíř demokratického uspořádání, nám ta demokracie trochu pokulhává a milovník čisté logiky má vážný problém.
Pomineme teď fakt, že milovník čisté logiky bude mít celý život plný problémů, a odpovězme si na otázku: Nepřijde ješte po demokracii nejaký další, vyšší stupeň? Přiznám se, že by mě kladná odpověď docela potešila…
Jarmila Frejtichová
šéfredaktorka Business Worldu
06.24.08
Co mě štve II…
Když jsem se tady včera začal tak hezky rozčilovat nedá mi to a musím to dokončit.
Náboženství už dostalo mnoho jmen, berlička slabých, kyselina rozežírající svobodnou vůli, jed otravující jasné myšlení. Ale křesťanství, dnes presentované převážně římsko-katolickou církví je bezzubý pes, který má dost starostí s tím udržet vlastní pedofilní kněze na uzdě a senilního přestárlého vůdce při životě, obojí za peníze nakradené nejen za stovky let minulých, ale i dnes, z našich daní (nezáleží na tom, jaký jste ateista, každý rok kazdý pracující zaplatí církvím nezanedbatelnou částku zatímco třeba učitelé nebo zdravotní sestry marně žádají o zvýšení platů). Že nesouhlasíte s podporováním nejstarší zločinecké organizace? Tss, koho to zajímá? Asi jen vás.
Abyste věděli, křesťané nejsou jen pedofilové v sutaně, jsou mezi nimi i obyčejní a pravděpodobně i neškodní cvoci, věnujte prosím pozornost následujícímu materiálu. Netuším, co jsou zač, ale podle vystupování a kvality přednesu bych je odhadl na ty, co si berou megafon na to, aby nám oznamili, že nás všechny (a je především) Ježíš miluje.
Nu, a ten islám? Ten nám dnes diktuje jak máme žít, dokonce co smíme otisknout ve svých novinách. V jménu tohoto fanatického tmářství přichází z arabských zemí muslim a zneužívá výtvory naší civilizace proti nám. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby dnes přistálo UFO a mimozemšťané všem na světě bez rozdílu rozdali paprskové zbraně a knoflíkové H-bomby? Podobná situace je se zaostalým, z předtechnického světa pocházejícím bojovníkem jihádu. Vezme náš mobilní telefon, naučí se kam připájet dráty a použije ho jako rozbušku k bombě v našem autě. To je všechno co svedou, ač je jejich “civilizace” nejstarší na světě, nedokázali vůbec nic, protože se záhy nechali svázat náboženstvím a žijí téměř beze změny už stovky a stovky let. A to všechno opírají o škvár, o jehož výkladu se stále dokola přou i sami mezi sebou. A zatímco mnohé verše v Koránu se dají vyložit mnohoznačně, velká část přináší jasné poselství (91MB). Kam se nám najednou poděl zákaz propagace rasové a náboženské nesnášenlivosti? Za tento film mimochodem ti mírumilovní muslimové odsoudili jeho autora, člena holandského parlamentu Geerta Wilderse, k smrti. Žije…zatím.
Slýchám názor, že za situaci v dnešním světě může zahraniční politika USA. Že si USA zavinily všechno samy a že si to zaslouží. Ale opravdu chcete věřit, že si zasloužily tohle? Kdyby to byla politická záležitost, mohly arabské země prostě spáchat atentát na presidenta George W. a ještě by si celý svět a Střední východ s USA především oddechly. Ale tohle je, jak už jsme mnohokrát slyšeli, válka, dokonce prý svatá, proti nám a neustane, dokud bude dýchat i ten poslední z nás. A co na to my? Přece orazítkujeme další stavební povolení pro novou mešitu v Praze.












